PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Číňané skupují celý svět: investují do automobilek, fotbalu i kin

26.8.2012

Co mají společného portugalská ropná firma Petrogal Brazil, švédská automobilka Saab, americký řetězec kin AMC Entertainment nebo italský fotbalový klub Inter Milán? Stejně jako stovky dalších velkých světových společností získaly letos nové vlastníky z Číny.

Čína díky svým ohromným devizovým rezervám (zhruba 3,2 biliónu dolarů) je dnes schopna koupit si prakticky cokoli. Do nákupu zahraničních firem oslabených finanční krizí už několik let investuje desítky miliard amerických dolarů.

Jen během letošního prvního čtvrtletí zrychlily přímé investice čínských, většinou státních podniků v zahraniční na 21,4 miliardy dolarů (420 miliard Kč). Největší jejich příliv směřoval do těžby nerostných surovin, geograficky pak do Jižní Ameriky.

Největší dohodu uskutečnila firma Sinopec, která v březnu převzala za 4,8 miliardy dolarů 30% podíl v Petrogal Brazil. V USA zase Sinopec hodlá ve spolupráci s francouzským koncernem Total investovat dalších 4,5 miliardy USD do těžby ropy a břidlicového plynu.

Jižní Amerika přilákala v prvním čtvrtletí 43 procent čínských investic. Teprve za ní byla Evropa s podílem 16 procent a Severní Amerika s 15 procenty. Přes deset procent měly také Afrika a Oceánie. Další asijské země si z čínských investic ukrojily pouhé jedno procento.

Vlastní i největší řetězec kin v USA

V USA čínské firmy od začátku letošního roku provedly akvizice za téměř osm miliard dolarů, což je nový rekord. V květnu čínský konglomerát Dalian Wanda oznámil koupi amerického řetězce kin AMC Entertainment Holdings za 2,6 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč). V podnikovém sektoru jde podle ČTK o vůbec největší čínskou investici ve Spojených státech, díky níž se Dalian Wanda stane největším provozovatelem kin v USA podle výše tržeb.

Významně se Číňané realizují také ve skupování amerických realit, jsou mezi nimi i budovy na newyorské Wall Street. Nově do čínských rukou míří v Severní Americe několik velkých energetických společností nebo výrobce letadel Hawker Beechcraft.

„Čína roste, bohatne a je stále kultivovanější,“ poznamenal k čínským akvizicím v USA ředitel fúzí a akvizic ve finanční společnosti Credit Suisse Joe Gallagher. „Čínské firmy se vyvíjejí, a to vše přispívá k růstu objemu tohoto typu transakcí,“ dodal.

V Evropě Čína loni své investice podle odhadů až ztrojnásobila. Podle počtu projektů se stala největším investorem v Německu, když překonala Spojené státy, a i letos v něm už investovala do řady strojírenských podniků a třeba i do solární energie. Svoji investiční aktivitu Čína v posledních letech zvyšuje také ve východní Evropě, spíše než na Česko ale upíná svoji pozornost na Polsko a Maďarsko.

Druhý největší akcionář Interu Milán

Na starém kontinentě se Čína dosud zaměřovala hlavně na nákupy průmyslových značek, technologií a vyspělého zpracovatelského průmyslu, letos však v Evropě začala investovat už i do sportu.

Skupina čínských investorů podle informací ze začátku srpna koupí za 55 miliónů eur (1,4 miliardy Kč) patnáctiprocentní balík akcií zadluženého italského fotbalového velkoklubu Inter Milán. Číňané se tak stanou jeho druhým největším akcionářem. Státní firma China Railway Construction má navíc Interu do roku 2017 postavit nový stadión s kapacitou 60 000 míst.

Čínské firmy už několik let usilují o evropské automobilky. Majetek zkrachovalého švédského výrobce Saab letos získala investiční skupina NEVS čínského podnikatele se švédským občanstvím Kai Johana Jianga. V soutěži porazila čínskou automobilku Zhejiang Youngman Lotus Automobile. Volvo, které je rovněž ze Švédska, přitom už předloni koupila od americké společnosti Ford Motor za 1,5 miliardy dolarů čínská automobilka Geely.

Samostatnou kapitolou v pokračující expanzi Číny jsou její aktivity v Africe, jíž je Peking už dva roky největším obchodním partnerem. V roce 2011 dosáhla obchodní výměna Číny s africkými státy 120 miliard dolarů. Na africkém světadílu investuje již přes 2000 čínských firem.

Zatímco dříve se tam čínské zájmy podle expertů soustřeďovaly především na získání co největšího množství surovin (do Číny dnes míří zhruba 70 procent ropy z Afriky), případně na investice do infrastruktury, nyní Peking začíná dávat finance do afrických institucí. Prezident Chu Ťin-tchao minulý měsíc oznámil, že Čína v příštích třech letech zvýší své půjčky africkým zemím z dosavadních deseti miliard dolarů na dvojnásobek. Úvěrové linky ale otevřela i vládám jinde a její vliv na globální ekonomiku a světové politické dění i proto rychle roste.

Mraky na obzoru

Ještě před čtvrt stoletím přitom Čína byla z globálního pohledu nepříliš významnou ekonomikou. Nyní je světovou dvojkou, hned za USA. Peking si přes liberalizaci vnitřního trhu ponechává kontrolu nad klíčovými odvětvími a systematicky si zajišťuje zdroje, surovinové i finanční, pro další průmyslový, obchodní a technologický rozvoj.

Po letech prudkého růstu však čínská ekonomika, zdá se, poněkud zadrhává. Ani ona totiž zpomalení světové ekonomiky nemůže uniknout. Růst čínského exportu v červenci citelně zpomalil, snižuje se domácí průmyslová aktivita, slábne vnitřní poptávka. Čína ale i tak zůstává jedinou velkou ekonomikou, která stále vykazuje solidní růst, ačkoliv jeho tempo polevilo. A na rozdíl od většiny jiných zemí má i dostatek vlastního kapitálu na podporu a modernizaci svojí ekonomiky.

To výstižně dokumentuje i fakt, že čínská centrální banka ve čtvrtek dokončila největší týdenní injekci na podporu ekonomiky za posledních sedm měsíců, když do bankovního systému napumpovala zhruba 278 miliard jüanů (asi 870 miliard Kč).

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: